Reklamy sem
Žádost o spřátelení tady
Hraničářův učeň-komentářová povídka tady
VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ SB-tady
Právě probíhá rekonstrukce!

TENTO BLOG SE BUDE RUŠIT! MŮJ NOVÝ BLOG JE WWW.VICTORIAS-STORIES.BLOG.CZ - BUDU RÁDA, KDYŽ KE MNĚ ZAVÍTÁTE :-).

Prosinec 2011

Něco na zamyšlení...

17. prosince 2011 v 21:13 | Bella |  Citáty, básně
Neexistuje žádné vítězství než takové, kdy nepřátelé i v duchu uznají, že jsou poražení.

Historie je učitelkou života.

Často pozor si dej, co říkáš komu a o kom.

Projděte se po nádraží a uvědomte si, že všichni ti opilí a zdrogovaní pankáči mají někde rodiče, kteří se kdysi těšili na miminko...

Cizí zkušennosti odírají kůži, vlastní řežou do živého masa.

Čím více se přibližuješ velkým lidem, tím více poznáváš, že jsou to jenom lidé.

Představte si to ticho, kdyby všichni říkali jen to co ví.

Falešný přítel je jako stín, provází nás, jen dokud svítí slunce.

Život je jako oheň. Na začátku plamen, na konci popel.

Plakala jsem, že nemám nové boty, a pak jsem potkala ženu, která neměla nohy.

Jeden starý přítel je lepší, než dva noví.

Historie je svědectvím času, světlem pravdy, životem paměti, učitelkou života, zvěstovatelkou dávných dob.

Život je jako běh v rozvázaných botách. Dříve nebo později si stejně rozbiješ hubu!

Za peníze si můžeš koupit dům, ale ne domov.

Už jsme se nějak smířili s tím, že je spravedlivost slepá. Mnohdy to ale vypadá, že ona je navíc i hluchá!

Jueves la oreja de van gogh

17. prosince 2011 v 20:51 | Bella |  Hudba, videa
Tato písnička je památkou na teroristický útok v Madridu, který se uskutečnil 11.3. v r. 2004. Pachatelé zanechali bomby v různých vlacích, spojujících předměstí Madridu s centrem města. V důsledku výbuchu bylo zabito celkem 191 lidí a dalších 2057 zraněno. Pod videem máte i český překlad. Myslím, že tato písnička je nádherná a smutná zároveň. Je to důkaz, čeho všeho dokážou být lidé schopni. Kvůli teroristům zemřelo zbytečně tolik lidí. A nikdo jim život nevrátí.

Český překlad:
Kdybych byla hezčí a trochu chytřejší,
Kdybych byla zvláštní, kdybych byla jak z časopisu,
Měla bych odvahu přejít ten vagon
A zeptala bych se Tě, kdo jsi

Sedáš si naproti a ani si nepředstavuješ
Že mám dnes na sobě svou nejkrásnější sukni
A když Tě vidím zívat a vytvářet obrazy na okně
Zalévají se moje panenky(oči)

Když se na mě podíváš, já se na Tebe podívám a vzdychám,
já zavírám oči, odcházíš pryč
sotva dýchám a jsem malinká
a začínám se třást

A tak jdou dny od pondělí do pátku
jako vlaštovky v básni od Becquera
od zastávky do zastávky
mezi námi přichází a odchází ticho

Když se na mě podíváš, já se na Tebe podívám a vzdychám,
já zavírám oči, odcházíš pryč
sotva dýchám a jsem malinká
a začínám se třást

A tehdy se stává, že se probouzí mé rty
koktavě vyslovuji Tvoje jméno
Asi si myslíš, co je to za hloupou holku
A chci umřít

Ale čas se zastavuje
přibližuješ se a říkáš
"Sotva Tě znám a už jsi mi chyběla"
každé ráno meškám přímý vlak a vybírám si tenhle

A už přijíždíme, můj život se změnil
tento zvláštní den 11.března
bereš mě za ruku a vjíždíme do tunelu
kde zhasíná světlo

Nacházím Tvůj obličej díky svým rukám
jsem odvážná, líbám Tě na rty
říkáš, že mě miluješ a já Ti dávám
můj poslední tlukot srdce